Polovina problémů v českém školství by se vyřešila tím, že by tam byli mladší lidé
Včera jsem soukromě doučoval jednoho žáka, říkejme mu třeba Jindra, který studuje jednu vcelku běžnou průmyslovku, kterých máme u nás poměrně hodně.
Během rozpravy o škole, předmětech a vyučujících, kteří ho učí, jsem byl konsternován tím, jaké existence mohou ve školství učit. Nejzajímavější byl asi jeho názor na tyto vyučující. Ono totiž platí, že mládež velmi dobře vnímá, zda je vyučující v životě spokojený a zda je profesně zdatný. U nás se říká, že kdo neumí, tak učí. A někde je tomu opravdu tak. Dle vyjádření onoho žáka mají na škole několik málo (asi dva až tři) učitelé poměrně mladého věku, kteří jsou ve svém oboru úspěšní a působí velmi vyrovnaně a chovají se ke svým žákům s respektem odpovídající normálnímu chování, které známe běžně ze svého života, když jdeme na poštu, nakoupit, apod. Tím nechci říci, že by byli mírní, i když i takoví se najdou, nebo se žákům nějak "klaněli", ale nemají potřebu vyžadovat nějakou přehnanou disciplínu žáků vůči nim. Jak jsem slyšel, může to vypadat třeba tak, že žáci mají "předepsáno", jak mají vyučujícího zdravit. Jindra mi vyprávěl, že při pozdravu učitele musí se postavit, narovnat se, nedotýkat se lavice, nemít ruce v kapsách (pravda, třeba toto odpovídá elementárním zásadám slušného chování) a dívaje na učitele zdravit slovy: "Zdar pane učiteli!". Někteří vyučující žádají i titulování "pane profesore“, ač profesory nejsou. Nedivím se, že mládež tyto učitele nerespektuje. Kdo by chtěl, aby ho učil člověk, který byl z práce vyhozen, který je neúspěšný v životě, jak mi to Jindra řekl. Co si od něj vezmeme? Proč mu věřit a nechat se od něj formovat do profesního profilu, který v jeho případě vedl k neúspěchu?
Ideální by bylo, aby naše žáky učili i lidé, kteří už něco v životě dokázali a chtějí se o své zkušenosti podělit. V mnoha oborech platí, že pokud se v něm nepohybujete neustále, tak ztrácíte kontakt s realitou a vaše představa o tom, co se má učit, co je podstatné a má dlouhodobý charakter a co už je přežité a učit by se nemělo (sem pochopitelně nepatří věci, bez kterých nevysvětlíte z nich vzniklé nové technologie), neb je to zastaralé. Můžeme se pochopitelně setkat s učiteli, kteří jsou staří, byli úspěšní ve své práci a jdou učit. Otázkou je, jak mnoho jich je? A zda jdou opravdu učit, protože chtějí, nikoliv, protože mají pár let do důchodu a potřebují se někde "uchytit".
V názvu tohoto článku však tvrdím, že polovina problémů by se vyřešila příchodem mladších lidí. Pokusím se vysvětlit, proč. Mám mnoho kolegů, kteří jsou dobří a starší, přesto mladá krev (obzvlášť v některých oborech) je dle mého názoru ve škole potřeba. Mám proto hned několik důvodů. Předně, mladí učitelé tuto práci chtějí dělat spíše, než jejich starší kolegové. Jsou si vědomi toho, jaké jsou platy v českém školství, mají jiné příjmy a učí třeba na kratší úvazek. Nebojí se tedy toho, že o práci přijdou a skočí na mizině. Také mají dostatek energie a chuti učit jinak, nově. Další důvod je to, že jejich životní styl, zájmy apod. je blíž k žákům, které učí a tak jim lépe rozumějí. Někdy se hovoří o problémech s kázní. Záleží na tom, co si pod kázní představujeme. Tvůrčí prostředí je obvykle prostředím hlučnějším. Toto prostředí vzniká právě při výukových metodách, ve kterých má učitel roli méně autoritativní, než třeba při frontálním výkladu, což může být pro starší kolegy zvyklé zejména na frontální způsoby výuky velmi nezvyklé. Tím, nechci říci, že frontální metody výuky nemají své místo, naopak bez nich se učí hůře. Avšak kouzlo úspěchu je v kombinování různých metod, technických prostředků. Výuka je potom živá a pro mnohé zajímavější.
Ještě bych se rád zmínil o jazyku, který mládež používá. Vždy platilo, že mladší generace se bouří proti starší, mluví jinak, mnohdy je toto vyjadřování považováno za vulgární. Tyto vulgární" výrazy se později stanou běžně užívanými a tak to jde generaci za generací.
Pochopitelně určitý styl mluvy je přijatelný v určité společnosti, ale to už je úloha výchovy. Doma i ve škole je potřeba toto žactvo naučit rozeznávat a ctít. Pokud jsou však generace příliš vzdáleny (kulturně, sociálně, věkově, zájmově) nastává nesoulad, kdy na jedné straně vyučující považuje určité projevy za nepřijatelné a vyžaduje úctu, kterou si dle své výchovy zaslouží. Toto však může být vnímáno mladší generací za nepřijatelný diktát, který je omezuje "na těle i na duchu". A pokud průměrný věk učitelů neklesá, odstup se zvyšuje. Položme si ještě jednu otázku. Jsou naši vyučující natolik vyrovnanými osobnostmi, uznávanými členy naší společnosti, že mohou být mladým nápomocni při integraci do naší společnosti? Vídám i mezi svými kolegy ty, kteří jsou spokojeni sami se sebou, ale také ty, kteří o sebe příliš nepečují, díky věku už nejsou tak pohotoví a přestože jsou to odborníci, tak je žáci nemají příliš rádi a nerespektují je. Troufám si říct že to působí jako děsivý příklad toho, jak může kdokoli skončit. Speciálním případem jsou kolegyně, z nichž některé učí, protože jinou práci po mateřské dovolené nesehnali a jsou z toho flustrované. Přidám ještě jeden příspěvek z mého blogu.
Zamysleme se nad tím, co můžeme udělat, aby naše děti měli vyučující, které si myslíme, že mají mít.
Článek byl převzat zhttp://blogkantora.cz/
Lukáš Masopust
Co může nabídnout průmyslová škola nadaným a inteligentním žákům?
Opět jsem se po čase setkal s tématem kam dát dítě na střední školu a proč. Někdy se zase tato myšlenka se tematizuje ve stylu, který typ školy je dobrý pro rozvoj člověka v měnící se době a absolvent kterého typu školy
Lukáš Masopust
Rozhovor s mladým kolegou Jakubem Mazuchem část II
Co děláš, když tě žák v hodině neposlouchá a hraje si třeba na svém mobilním telefonu? Předpokládám, že studenti na střední škole jsou již uvědomělí si svých činů. Je to pod úroveň přesvědčovat, přemlouvat studenty,
Lukáš Masopust
Rozhovor s mladým kolegou Jakubem Mazuchem část I
Rád bych vám zprostředkoval názory mého mladého kolegy. Pro lepší autentičnost jsem se rozhodl udělat to formou rozhovoru. Tento rozhovor jsme vedli osobně i online. Tomu odpovídá i řazení otázek. Pro pořádek. Kolik ti je, kde
Lukáš Masopust
Vážený pane premiére
Vážený pane premiére, když čtu některé výroky Vašich ministrů... tak vidím v jakém, že žijeme absurdistánu. To byl takový film o zemi budoucnosti plné lidí nižších mentálních kvalit, prostě taková kolonie mentálně malomocných.
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání XII
Škola, rodina a hodnotový rámec Vyznáváme křesťanské hodnoty, že? Jaké to jsou? Kdo mi je poví? Hm? Zajímavé to začne být, když se neshodují hodnoty v rodině s hodnotami školy. Jako třídní učitel se dostávám do absurdních situací.
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání XI
ITstep - ukázkové hodiny Učím po večerech na jedné soukromé škole a čas od času děláme ukázkové (náborové) hodiny nových studentů. Součástí hodiny je i psaní malého programu, aby si studenti zažili pocit, že si něco naprogramovali.
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání X
Měl jsem dobré učitele Toto bylo o výchově a hodnotách. Vzdělávání je i o učitelích. V současnosti se vede debata o změně zákona o pedagogických pracovních. V současnosti může někdo učit bez pedagogického vzdělání 10 hodin týdně. Z
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání IX
Práce s chybou a tolerance k chybě učitele Zajímavé je podívat se na chyby učitelů a pohled společnosti. Stalo se třeba na blogu či v nějaké komunikaci, že se v textu objevil překlep či pravopisná chyba. Blog prochází korekturou, a
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání VIII
Kvalita po česku Je už smutným faktem, že v Česku je chceme hodně muziky za málo peněz a že třeba raději strávíme čas cestou do kamenné prodejny, než bychom zaplatili poštovné. Neplatí to o všech, ale když se dívám na školství, tak
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání VII
Vzdělávat učitele Jak tedy má vypadat vzdělávání učitelů. Předně je třeba si říci, že člověk se bude učit celý život. Pro někoho je to normální, pro jiné je nepředstavitelné.
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání VI
Podpora učitelů a žákůKam vede chození za školuVcelku známým fenoménem jsou žáci, kteří cestují po středních školách a školy je ochotně přijmou, neb z nich mají peníze. Netvrdím, že tomu je všude, ale žák může za státní peníze stu
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání V
Vzdělaní - nevzdělaní učitelé Debaty o tom, kdo má učit na školách, kde sehnat ty, co tam budou učit a jak důležité je pedagogické vzdělání či jak je kvalitní, poslední dobou čtu v novinách, slýchám v médiích.
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání IV
Učím na střední škole a zajímám se o to, aby naši absolventi a žáci bylo v životě úspěšní - spokojení. S tím souvisí i dotaz, jak si představují život po maturitě, zda chtějí studovat i pracovat.
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání III
Proč se u nás studuje? Pro tituly? Nízké daně? U nás se studuje proto, aby se nepracovalo, nikoliv aby se na své povolání připravili. Ano, trochu přeháním, ale nemáte ten pocit?
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání II
Co nás ve škole nenaučili? - Bára Votíková Toto video mladé slečny je značně provokativní. V jádru s ní souhlasím a nejen já. Pokud maturitu z matematiky zvládne mobilní telefon, tak zaryté vyžadováníučení se počítání, žáky odradí.
Lukáš Masopust
Reakce na článek: ČERNÁ A BÍLÁ: Má být maturita z matematiky povinná?
Článek, který jsem dnes četl, mne přinutil na něj reagovat a přerušit publikaci svého seriálu Česko – země pseudovzdělání. Reaguji na článek, co jsem viděl v deníku. Komentáře jsou zde.
Lukáš Masopust
Co nás ve škole nenaučili?
Toto video mladé slečny je značně provokativní. V jádru s ní souhlasím a nejen já. Pokud maturitu z matematiky zvládne mobilní telefon, tak zaryté vyžadování učení se počítání, žáky odradí. Něco podobného jsem slyšel několikrát od
Lukáš Masopust
Česko - země pseudovzdělání
Debat o tom, jak vypadá náš vzdělávací systém, jak by měl vypadat atd., je hodně. Z těchto debat je zřejmé několik myšlenek. Plýtvá se penězi, podpora pro výuku a učitelů je nedostatečná a přesto se stále učí a máme tu hodně dobrý
Lukáš Masopust
Pohyb v minovém poli školních předpisů
Pohyb v minovém poli školních předpisů Někdy mám pocit, že jsem ve škole obklopen či svázán tolika protichůdnými předpisy, že si připadám, jako uprostřed minového pole a musím udělat krok. Začnu jedním příkladem. Učitel má za povinn
Lukáš Masopust
Náš maturitní ples
Letošní 66. maturitní ples jsem si opravdu užil. Byl krásně a pečlivě připraven, vystupovali tam hosté i naši žáci. Proslov pana ředitele byl také pěkný, bohužel ho asi všichni v sále dostatečně nedocenili.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 61
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 182x
Autor je odborný učitel IT na SPŠE Ječná a IT Step a specializuje se mimo jiné na webové technologie. Je také autorem blogu blogkantora.cz.