Dnes jsem udělal malý pokus. Zkusil jsem žáky inspirovat k dělání domácích opakovacích úkolů trochu jinak. V předešlých hodinách, kdy se látka probírala, ji žáci nechtěli věnovat příliš pozornosti.
Dnes jsem udělal malý pokus. Zkusil jsem žáky inspirovat k dělání domácích opakovacích úkolů trochu jinak. V předešlých hodinách, kdy se látka probírala, ji žáci nechtěli věnovat příliš pozornosti. Charakter předmětu je spíše encyklopedický. Žáci mají získat znalosti o fungování elektronických součástek a jevech v nich se odehrávajících.
Domácí úkol byl zadán do systému Moodlu formou testu s neomezeným počtem pokusů, avšak s penalizací za špatnou odpověď. Většina otázek byla početního charakteru a jejich řešení vyžadovalo znalosti, práci s učebnicí při hledání informací či vzorců.
Žáci se rozdělili do několika skupin, každé jsem dal papír na poznámky, a měli tam napsat i jména členů skupiny. Každý ze žáků použil svůj mobilní telefon či tablet a otevřeli příslušný test. A začal šrumec, žáci četli zadání, dohadovali se mezi sebou. V některých skupinách si vytvořili hierarchii jak v armádě a tu mi zakreslili na papír. V jiné zase byl šéfem ten, kdo měl největší obrazovku. Každý žák v testu odpovídal za sebe, jen odpovědi vycházely ze skupinové (spolu)práce.
...
Celý článek je nahttp://blogkantora.cz/
